Historie knihovny

Čtenáře v první jaroměřické knihovně přivítal v r. 1925 pan řídící Fidler. Nabízel ke čtení 350 knih. Postupem ubíhajících let narůstal knižní fond a knihovníci se měnili: p. uč. Bohumír Hajnyš, pí. uč. Marie Hajnyšová, p. ředitel Karel Vystavěl, pí. Marie Hrbatová, pí. Ludmila Hloušková, pí. Olga Zacharová, pí. Helena Slavíčková.

Tito všichni předchůdci současné knihovnice Heleny Vykydalové vytvořii postupně hodnotný knižní fond, s přibližně 5500 výtisky za soustavné podpory minulého a současného vedení obce. Knihovna v průběhu let měnila svá sídla. První knihy si chodili čtenáři vypůjčovat do bývalé školy ( dnešní dům manželů Macháčkových naproti „malé škole“). Pak literatura putovala do „staré školy“ pod Kalvárii, dnešní Penzion p. Trojana. Delší dobu sloužila čtenářům maskérna v Domě osvěty naproti zámku.

Až díky příspěvku EU – SAPART a vedení obce našla knihovna důstojné místo v nově opraveném domě na návsi č. 200, v Centru života a podnikání. Nově zařízené prostředí knihovny s internetovým vybavením ohodnotila komise „Vesnice roku“ 15.8.2007 jako nejlepší v Pardubickém kraji. Za odměnu 25 000 Kč byl zakoupen nový antivirový systém, program Windows a kopírka. Tímto oceněním byla naše knihovna nominována do celostátního hodnocení „Základní knihovna roku 2007“. V objektivu byl nejen knižní fond, zpracované statistiky, celkový dojem, ale středem zájmu bylo především propojení knihovnické práce s kulturně-veřejnou činností v obci. A tím jaroměřičtí hodně získali, neboť v Centru života a podnikání je Ž I V O.

Na nejvyšší příčku to nestačilo, to nebyl ani cíl, ani touha. To, že p. starosta Rostislav Grulich, pí. místostarostka Mgr. Iveta Glocová, knihovnice Helena Vykydalová spolu s jevíčskými kolegyněmi pí.Slávkou Kavanovou a paní Pavlou Konečnou mohli navštívit 4.10.2007 pražské Klementinum a být na 4. místě mezi 12 oceněnými knihovnami v republice – to je nezapomenutelné.

Toto ocenění patří všem předešlým jaroměřickým knihovníkům, podpoře vedení obce, obětavé pomoci jevíčských kolegyň z nadřízené Městské knihovny a hlavně tč.již 188 čtenářům, kteří si udělají čas na dobrou četbu a najdou si vždy cestu do knihovny.

Jaroměřice

Místo obce bylo osídleno již v neolitu. Samotná vesnice byla založena nejspíše v čase vzniku olomouckého biskupství, nejspíše kolem roku 1069. Patří tak k nejstarším sídelním celkům regionu. Největšího rozkvětu dosáhla obec za panování Františka Michala Šubíře z Chobyně, který nechal v letech 1713-1738 vybudovat na kopci nad obcí věrnou kopii Božího hrobu v Jeruzalémě, odtud nazývanou Kalvárie. Slavnou historii obce připomínají i další architektonické památky, například renesanční zámeček, kde dnes sídlí obecní úřad, či kostel Všech svatých na návsi, jehož prvopočátky pocházejí již z období zakládání jaroměřické osady. Jaroměřice leží v nadmořské výšce 361 m.n.m., nejvyšší přírodní dominantou je však vrch Lavičná, dosahují 633 m.n.m. Katastr obce se rozkládá na ploše 2 205 hektarů a je tvořen dvěma místními částmi - Jaroměřice a Nový Dvůr. V první žije 1182 obyvatel, v druhé 53. Jaroměřice leží na rozhraní Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Dopravní obslužnost je standardní, zejména autobusová. Za prací většina obyvatel dojíždí do nedalekého Jevíčka, Velkých Opatovic či Úsobrna. Ostatní zpravidla podnikají, nebo pracují v místních menších privátních firmách.

PhDr. Oldřich Koudelka